Littering znamená odhozený odpad

Anglické slovo littering mají ve svém slovníku hlavně lidé z obecních samospráv a technických služeb, které se starají o čistotu a úklid v ulicích. 

Nejedná se při tom o nějaké černé skládky za vesnicí. Jde o běžné drobné odpadky, které lidé odhodí na ulici, nebo jim prostě vypadnou: plastové obaly od potravin, kelímky, sáčky, lahve, plechovky, papírové obaly a papírky, hygienické ubrousky, kapesníky a nedopalky cigaret. Možná si říkáte, proč se něčím tak bezvýznamným zabývat. Odhozené odpadky v ulicích se však dotýkají každého z nás. Na první pohled je jasný jejich negativní vliv na estetiku měst a obcí. Tam, kde není uklizeno, kde se po zemi válejí odpadky, se necítíme dobře. Neuklizené ulice mohou zkazit dojem i z jinak pěkného města, či obce. Estetické hledisko je tedy poměrně důležité pro spokojenost obyvatel s místem, kde žijí.  

Dalším, už ne tak zřejmých hlediskem, je ochrana životního prostředí. Některé odhozené odpady by místo na zemi měly skončit v recyklaci, zejména se to týká skleněných a PET lahví nebo hliníkových plechovek. Plastové pytlíky odhozené na zem se vlivem vnějších podmínek rozpadají na mikroplasty, které zamořují životní prostředí. Z některých odpadků, jako jsou třeba nedopalky cigaret, se zase do prostředí mohou uvolňovat nebezpečné látky. 

Výzkum složení litteringu.

Abychom vyhodnotili, jaký vliv může mít littering na prostředí v našich ulicích, je třeba nejdříve zjistit, kolik ho vlastně je a jaké má složení. Jelikož v této oblasti v podstatě neexistovaly žádné relevantní informace, proběhla v roce 2021-2022 studie, kterou zpracoval výzkumný tým Fakulty sociálně-ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a odborná firma Green Solution, s. r. o.

Výzkumníci vytipovali hlavní oblasti, kde se littering nejčastěji vyskytuje (obchodní ulice, centrální náměstí, zastávky MHD, úřady, parky a podobně), přičemž brali v úvahu velikost obce a města i roční období –  v teplých měsících je litteringu více. 

Podle metodiky, kterou zvolili, se ve vytipovaných místech  na přesně vytyčené ploše kompletně vysbírá vše, co na ní leží odhozeno. Získaný odpad se pak pečlivě roztřídí do jednotlivých skupin, u nichž se zjišťuje hmotnost, objem i počet kusů – vše je nutno dělat důkladně a samozřejmě ručně. Další analýzy zkoumaly obsah veřejných košů nebo smetky, které vznikají při každoročním čištění ulic. I tyto odpady byly pečlivě ručně tříděny a vyhodnoceny, co se týče složení. Tento průzkum byl během dvou let proveden ve třiceti obcích různých velikostí a na celkem 264 lokalitách, což poskytlo dostatek dat pro statistické vyhodnocení. 

Při analýze litteringu velmi záleží, zda se na něj díváme z hlediska hmotnosti nebo počtu kusů. Hodnotíme-li odhozený odpad podle hmotnosti, je v něm nejvíc skla – jedna třetina celkové hmotnosti. Je to logické, když porovnáme hmotnost skleněné a třeba PET lahve. Hmotnost PET lahví v litteringu je skoro patnáct procent a hliníkových plechovek kolem šesti procent. Nedopalky cigaret tvoří hmotnostně jedenáct procent litteringu. 

Zcela jinak to je, když zhodnotíme složení litteringu podle počtu kusů odhozeného odpadu. V tom případě daleko vedou nedopalky – je jich v litteringu 72 procent! Ostatní odpady jsou v porovnání s tímto číslem skoro zanedbatelné: plechovek, PET lahví i skla je po jednom procentu, plastů osm procent. 

Rizikem jsou nedopalky.

Jak jsme zmínili, v litteringu zřejmě největší riziko pro životní prostředí představují nedopalky cigaret. Jejich filtry jsou vyrobeny z acetátu celulózy. Jedná se o bioplast, který má výborné filtrační vlastnosti, ale ve volném prostředí rozkládá jen velmi pomalu (doba rozpadu je kolem 10-15 let). Při tom se mohou do prostředí uvolnit látky, které jsou zachyceny ve filtru během hoření. Některé z nich mohou být nebezpečné, například karcinogenní. Co je ale podstatné – rozložený filtr zůstane v půdě či vodě a pomalu se rozpadá na mikroplasty. 

Proto byly filtry používané v tabákových výrobcích zařazeny mezi výrobky, na které se vztahuje tzv. zákon o jednorázových plastech. Podle něj mají nyní výrobci cigaret povinnost se postarat, aby nedopalky neznečišťovaly životní prostředí. 

Kolektivní systém Nevajgluj, založený výrobci cigaret, proto podporuje úklid veřejných prostranství ve městech a obcích nebo například rozmisťování košů v ulicích. Pokud totiž nedopalek skončí v koši nebo popelníku, je všechno v pořádku. Stane se součástí komunálního odpadu, takže neohrozí životní prostředí. Nevajgluj také podporuje osvětové kampaně, které propagují omezení volného odhazování odpadů. 

Podle informací z různých studií se totiž ukazuje, že skutečně nejúčinnějším nástrojem na omezení litteringu na veřejných prostranstvích je dostatečně dostupná síť odpadkových košů nebo jiných sběrných nádob na směsné odpady. A k tomu viditelná a opakovaná osvěta.